Kouření a životní prostředí

Vliv tabákového průmyslu na životní prostředí začíná pěstováním rostlin tabáku, pokračuje fermentováním tabákových listů, kdy dochází je k ničení přirozeného životního prostředí, kácení stromů, kontaminaci půdy a vodních zdrojů pesticidy a hnojivy.

Nedopalky z cigaret jsou vysoce toxickým materiálem, který se hromadí v životním prostředí a zamořuje vodní plochy i půdu.

Při kouření unikají do ovzduší toxické látky z cigaret.

Odlesňování pro pěstování tabáku a spalování uhlí pro sušení tabáku produkuje skleníkový plyny, které přispívají ke změnám klimatu.

Kouření má také za následek řadu lesních požárů.

 Vliv kouření na přírodu třetího světa

 

Příklad z Ugandy
V názvu článku, který vydala African Press International 20.srpna 2010, který se dá přeložit jako: ,,Lesní porost v Ugandě vymírá tak rychle, jak tabákový průmysl roste“, se píše o tom, co pěstování tabáku přineslo, nebo spíš odneslo a odnáší tomuto kraji. V Ugandě má tabákový průmysl na svědomí ekologickou katastrofu. Místní farmáři začali pěstovat ovocné stromy, nikoliv kvůli ovoci, ale kvůli jejich dřevu, které se používá jako palivo při sušení listů tabáku. Když projíždíte oblastí s pěstebními plochami tabáku, mimo Národní park Murchnison Falls, sotva narazíte na přirozené lesy. Původní stromy byly vykáceny. Větší, člověkem vysázené lesy patří tabákové korporaci British American Tobacco Uganda Ltd. (BATU), která prodává dřevo tabákovým farmářům. Tamní vláda přivírá oči nad vlivem tabákových korporací na životní prostředí, kvůli pracovním příležitostem a krátkodobím příjmům, které tabákové firmy přinášejí. V r.2009 se ze země vyvezlo 32 000 tun tabákových listů. Navzdory tomu, že tabák produkuje značné množství místních zemědělců, Národní zemědělská výzkumná organizace (National Agricultural Research Organization (NARO)), což je Ugandský čelní výzkumný ústav, nemůže pěstování tabáku regulovat, jak je tomu v případě jiných plodin. Tabákové společnosti s miliardami dolarů na kontech mají ,,zelenou“. Dr.Julius Mukalazi, ředitel výzkumu na Zemědělském výzkumném a vývojovém institutu (Zonal Agricultural Research and Development Institute in West Nile), řekl, že efekt toho, jak tabákové firmy vyčrepali přirozené porosty lesů je katastrofální. Nyní kácí i mangovníky. ,,V budoucnu nebudeme mít ovoce“, řekl Dr. Mukalazi. Dále řekl, že BATU a další společnosti musí přijít s programy na zmírnění následků jejich činnosti, jako je agrolesnictví, pěstování lesů na palivové dříví a jako zdroj krmiv pro hospodářská zvířata a tyto programy by měly být začleněny pod NARO. Nicméně, když se Dr. Mukalazi ptal BATU na jejich plány ohledně zalesňování, nebylo mu odpovězeno. British American Tobacco Comp. představila tabák farmářům v oblasti západního Nilu coby tržní plodinu již v roce 1927.

Mohlo by se pěstovat, ale …

Oblast v Ugandě je úrodná a vhodná pro pěstování ovoce, jako např. mango, citrusy a mučenka, které jsou vhodné i k průmyslovému využití. Obiloviny, maniok, brambory, sladké brambory a dýně jsou dalšími cennými plodinami, které ze zde mohou pěstovat a jejich přebytky by mohly být prodávány i na trzích v Kongu a Jižním Súdánu. Oblast je vhodná i ke včelaření, pěstování kávy a bavlny. Zemědělci však dávají přednost pěstování tabáku, jelikož tabákové korporace jim za to dávají pobídky. Ugandští aktivisté upozorňují na problémy, za které mohou tabákové korporace, ale tabákové firmy nabízejí stipendia a smlouvy se zemědělci, a podílejí se na sociálních projektech, čímž si zajišťují to, že veřejnost je lépe přijímá.

Plochy lesů

Dle Lesnické politiky (Forestry Policy), v r. 2001 měla Uganda 4,9 milionů hektarů (ha) přirozeného lesního porostu, což je 24 % z celkové výměry půdy, z níž stát vlastní 1,9 milionů ha v rámci lesního hospodářství, či v národních parcích. V srpnu 2010 bylo v Ugandě již jen 740 000 ha lesů. Odhaduje se, že 830 000 m3 kulatiny se zde vytěží každý rok.11

V dalších zemích

Tabák se pěstuje hlavně v rozvojových zemích. Tam je levná pracovní síla, malá nebo žádná ochrana pracovníků a životního prostředí. To vše nahrává bohatým tabákovým korporacím, kterým jde jen o jejich zisky bez ohledů na to, co svou činností způsobují. Problémy, jaké jsou s pěstováním tabáku spojené v Ugandě jsou i jinde. Velkým pěstitelem tabáku je Čína, Afrika, Indie a také státy Latinské Ameriky. Brazílie je po Číně, druhým největším producentem tabáku. Roku 2000 byl v Brazílii sklizen tabák z 310 462 ha půdy a sklidilo se 579 727 tun tabáku.2V Brazílii se každý rok pokácí kvůli tabáku 60 milionů stromů. Na workshopu v Dháce, hlavním městě Bangladéše, pořádaném letos v březnu, uvedl Taifur Rahman z kampaně za děti bez tabáku (Campain for Tobacco- Free Kids), že cca 30 % odlesňování v Bangladéši, má na svědomí tabáková produkce.3

 

Trocha čísel

Každý rok je 500 000 akrů (cca 202 343 ha) lesů vykáceno kvůli pěstování tabáku. Každý rok je spotřebováno 82,5 milionů m3 tropického dřeva na výrobu tabáku.4 Výroba 300 cigaret (průměrný kuřák vykouří cca za 2 týdny) stojí život 1 strom. Téměř 8 liber (3,7kg) dřeva je potřeba k vysušení 1 libry (0,454 kg) tabáku. Cca 600 milionů stromů každý rok je pokáceno jen kvůli fermentaci a vysoušení tabáku. Toto číslo však nezahrnuje stromy, které se každý rok vykácí na výrobu 275 miliard cigaretových krabiček, cigaretového papíru, či na reklamy na tabákové výrobky. Stroje při výrobě cigaret spotřebují až 6,4 kilometrů papíru za hodinu, kdy rolují cigarety a balí je do krabiček.5 V důsledku kouření cigaret se do ovzduší uvolňuje oxid uhličitý a to v množství 2,6 miliardy kg/ rok a také metan: 5,2 miliard kg/ rok. 6

Následky odlesňování

Odlesňování související s pěstováním rostlin tabáku (Nicotiana tabacum) neprobíhá jen kvůli prostoru na jeho pěstování, ale i kvůli jeho sušení a fermentaci, kdy listy zhnědnou a získají aroma.

Do nejvíce odlesňováním postižených zemí patří Keňa, Tanzanie, Malawi, Brazílie a Uganda. Odlesňování je hlavním důvodem zvýšení emisí oxidu uhličitého, což má také za následek globální oteplování. Eroze půdy je další následek odlesňování. Přináší sebou záplavy a odplavení orné půdy. Odlesňování samozřejmě znamená i úbytek životního prostředí pro rostliny a živočichy. Zaniká tak přirozená druhová rozmanitost. Lidé používají dřevo také k topení – k životu, ale kvůli velkému odlesňování kvůli pěstování a vysoušení tabáku mají s jeho sháněním problémy. Některé tabákové firmy, přišly s výsadbou stromů, ale sázejí stromy, které nejsou původní, jako např. rychle rostoucí eukalipty a cypřiše, což negativně ovlivňuje biologickou rozmanitost a mohou mít vliv na úroveň hladiny vody. 5Množství tropického dřeva, které je spotřebováno jen pro vykuřování tabáku při fermentaci a sušení je větší, než množství dřeva, které je z tropických oblastí celosvětově vyváženo.4

Půda po tabáku

Následkem pěstování tabáku se půda v které roste, stává náchylná k větrné a vodní erozi, a proto je tato půda někdy po tabáku nevhodná pro pěstování potravinářských plodin. Také vysoká náročnost tabáku na živiny půdu vyčerpává. Dle Floridské státní univerzity je potřeba čekat 3 roky, než je půda opět vhodná k pěstování. Po dvou sklizních tabáku je půda natolik vyčerpaná, že zemědělci zničí další kus lesa, aby na něm dále tabák pěstovali.7

Pesticidy a hnojiva

V rozvojových zemích se používají pesticidy, které jsou pro nebezpečnost zakázané např. v EU. Tabák je velmi náročný na výživu a na jeho pěstování je potřeba více hnojiv, než na celou řadu plodin. Pesticidy a hnojiva se kromě půdy dostávají i do řek a spodních vod a znečišťují je. Kontaminuje se pitná voda a potravní řetězec. Tyto látky také mohou ovlivnit genetickou odolnost hmyzu přenášejícího nemoci jako je malárie, což může ztížit boj proti nim. WHO (Světová zdravotnická organizace) vyjádřila znepokojení nad neuropsychiatrickými vlivy na pěstitele tabáku, z vystavení vlivu organo – fofátovým pesticidům, které se dle studií vyznačují zvýšenými počty depresí a sebevražd v Brazílii mezi pěstiteli tabáku. Studie dětí pracujících na tabákových plantážích v Mexiku u nich zjistila vysokou míru depresí a anémie. Mezi nebezpečné pesticidy (které se používají i v USA) patří např. Aldicarp – extrémě jedovatý, velmi malá dávka je smrtelná pro člověka a v používané formě obsahuje i dichlormethan – karcinogen toxický pro ptáky, ryby, včely a žížaly. Používá se i Imidacloprit, pesticid blokující centrální nervový systém hmyzu a je také vysoce toxický. Chlorpyrifos ovlivňující nervový systém je spojován s lidskými vrozenými vadami, genetickým poškozením krve a lymfatických buněk. 1,3 dichlorprop, další vysoce toxická látka, způsobující dýchací potíže i poškození ledvin. Methylbromid má být zakázán do roku 2015, poškozuje totiž ozónovou vrstvu. V r. 1997 bylo použito na tabáková pole na celém světě více než 2 475 tun této látky.5

 

2www.fao.org

3www.unbconnect.com

5www.ash.org.uk

6www.examiner.com

7www.cronicaoaxaca.info

11 www.plan-internatioal.org